Zateplování je u nás nejpopulárnější cesta ke snížení energetické náročnosti. Mezi laiky také přežívá názor, že zateplená budova automaticky získává významné plus při koupi či prodeji nemovitosti. Zkušenosti však ukazují mohé nedostatky polystyrenových zateplení. Přitom existuje mnohem jednodušší a bezpečnější řešení – jednovrstvé zdění. Masivní zeď poskytuje totiž celou řadu dalších pozitiv nejen po stránce ekonomické.

Vnější zateplování budov je často mylně považováno za nezbytnou nutnost a výrazný bonus při prodeji či koupi nemovitosti. Méně se ale ví, že je to poměrně náročný technologický proces. Má svá úskalí a bohužel vytváří bohatý prostor pro chybná řešení. Projekt zateplení fasády by měl kromě jiného řešit polohu rosného bodu, bohužel to při realizaci bývá výjimkou. Odkrytí chybně provedených fasád pak šokuje množstvím plísní, pro které se může stát prostor mezi zdivem a fasádními izolačními deskami optimálním životním prostředím.

Dalším impulzem pro hledání technologicky inovativních řešení je i fakt, že směrnice Evropské unie předpokládají do roku 2020 snížení emisí oxidu uhličitého o 20 %, což má přímý vliv na zvýšení požadavků v oblasti energetické náročnosti budov. Vyvolají nové požadavky další nárůst tloušťky izolačních polystyrénových nebo minerálních desek? Snad. Existují však i jiná řešení. Bezriziková.

Přednosti jednoplášťové konstrukce z Ytongu

Jednovrstvým zděním bez zateplení je možné stavět budovy ve standardu roku 2020, tedy s minimální energetickou náročností. Jeden ze setavebních materiálů, který to umožňuje, je systém stavebních komponentů Ytong. Ukázkou projektu, který dokazuje vhodnost a komplexnost tohoto systému pro stavbu „takřka nulových domů“, je dvojdomek v Brně-Slatině. Stavba byla realizována svépomocí, což napovídá, že jednovrstvé zdivo Ytong, známé svou rozměrovou přesností a snadnou opracovatelností, je pro tento způsob výstavby ideálním řešením. Navíc velmi rychlým, výstavba obou budov trvala pouhých šest měsíců. Energie potřebná k vytápění rodinných domů v Brně-Slatině je v obou případech 14 kWh/m² ročně.

Nezbytným předpokladem výstavby ve standardu 2020 jsou právě takováto systémová řešení, která vyloučí rizika vzniku tepelných mostů. Zdivo takového domu musí vykazovat nejen potřebný tepelný odpor, musí mít také potřebnou hmotnost, aby odolávalo letnímu přehřívání a tím eliminovalo energeticky velmi náročné chlazení.

Proč je důležité zvolit kompletní stavební systém

Jednotlivé komponenty na sebe přesně navazují a své vlastnosti si nechávají i opracování. Výsledkem je homogenní stavba, která splní veškeré uvedené normy a předpoklady. Zde byly pro dosažení hodnot pasivu pro vnější zdivo použity tepelněizolačních tvárnice Ytong Thetta o tloušťce 500 mm. Z portfolia téhož výrobce je i střecha, jejíž těžká konstrukce zásadním způsobem přispívá k tepelné stabilitě vnitřního prostoru a podílí se na vysoké odolnosti proti letnímu přehřívání. K dosažení potřebných tepelně technických vlastnosti je doplněna izolačními deskami Multipor, což je vlastně extrémně lehký Ytong. Vnitřní nosné zdi jsou z materiálu Silka tloušťky 175 mm. Tyto zdicí prvky lze používat pro velmi štíhlé a staticky namáhané konstrukce. Zároveň jsou velmi těžké, což přispívá k vysoké tepelné kapacitě zdiva a jeho vynikajícímu zvukovému útlumu.

Celkově je tedy použití tohoto systému stavebních komponentů ekonomicky zajímavé. Jednovrstvé zdění spoří čas i materiál, zde dokonce byla stavba provedena Svépomocí. Pasivní dům bude úsporný po celou dobu své životnosti a dalším bonusem je získaná dotace. Tím je projekt ve Slatině inspirativní a dokazuje, že stavění roku 2020 směřuje k jednovrstvě a kompletnímu a zároveň jednoduchému řešení.