Newsroom

Architekt Zdeněk Fránek a dva domy v Brně na Kamenné

Osobnost Zdeňka Fránka patří k významným jménům současné moderní architektury. Jeho dílo je charakteristické tím, že je odrazem místa, do nějž je zasazeno, osobností zadavatele a autorovým cítěním prostoru.

®

Dominik Rašek •

Osobnost Zdeňka Fránka patří k významným jménům současné moderní architektury. Jeho dílo je charakteristické tím, že je odrazem místa, do nějž je zasazeno, osobností zadavatele a autorovým cítěním prostoru. Kombinuje také řadu materiálů, které se podílejí na výsledném architektonickém vyznění. Jedním z těch, který se v jeho řešení vyskytuje v průřezu celé tvorby, je pórobeton Ytong. Dvě stavby, obě významně spjaté s jeho osobností, vznikly právě z něj.

Stavby na Kamenné začaly v polovině 90. let a obě jsou pro autora velmi osobní – ve vile na Kamenné bydlí autorova sestra, druhá stavba je jeho vlastním atelierem. „Sestřin dům je stavbou, která reaguje na slunce. Prudký severní svah byl využit ve prospěch architektury. Panoramatické kruhové okno nasává srpek světla do kuželového obytného prostoru od východu do západu slunce. Toto okno umožňuje nádherné pohledy jednak na panorama města, jednak do akátové džungle za domem,“ přibližuje svůj projekt vily pro sestru Zdeněk Fránek.

„Atelier je vlastně takovým kontejnerem na myšlenky. Čistě funkční budova se stejnými půdorysy v šesti podlažích je určena k tvorbě, práci s nejnutnějším komfortem nutným k soustředění. Budova je vestavěna do parcely, která tak určuje její tvar. Volná dispozice umožňuje rychlé a pružné změny účelu a uspořádání půdorysů,“ srovnává se stavbou atelieru autor.

Ytong – materiál, který tvůrci prošel rukama

Od projektu k hotové realizaci plynulo deset let – výstavba probíhala částečně svépomocí. I v tomto ohledu jsou tedy obě stavby dílem, kterého se architektova ruka dotkla doslovně. Materiál Ytong zde autor zvolil kvůli jeho snadné opracovatelnosti – atypické tvary z něj lze realizovat bez zbytečného stavebního odpadu, a tudíž velmi úsporně. Dalším hlediskem byla nenáročnost Ytongu pro výstavbu.

V případě vily je Ytong použit pro obvodové zdivo a vnitřní dělicí konstrukce domu. „Atypické tvary vyřadily z výběru řadu dalších materiálů. Druhým kritériem byla lehkost,“ doplňuje Zdeněk Fránek. Zajímavé je využití Ytongu u atelieru. Vynikajících tepelněizolačních vlastností zde bylo dosaženo vyzděním tvárnic na šířku 60 cm a nebylo třeba dodatečně objekt izolovat. „Ytong jsem zvolil jako ekonomické řešení. Také tím, že jsme stavbu realizovali vlastními silami, byla pro nás důležitá snadná montáž a lehkost. Pro architektonický návrh samotný to byla snadná tvarovatelnost v atypických tvarech,“ uvádí k volbě stavebního materiálu Zdeněk Fránek.


Sdílejte tento článek

.