V oblasti sociálních a společenských aspektů ESG, vymezují evropské normy čtyři hlavní oblasti zaměření pro firmy. Pro společnost Xella je nejdůležitější segment týkající se jejích zaměstnanců, kde jsou prioritou témata jako genderová rovnost, bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti, stejně jako pracovní výhody.

V Xella pevně věříme, že lidé jsou středobodem našeho podnikání. Jako výrobní společnost také klademe velký důraz na bezpečnost práce, která je pro nás klíčovou hodnotou. V této oblasti se snažíme dlouhodobě budovat kulturu a myšlení, kombinující dialog, školení a monitorování. Usilovně také pracujeme na náboru schopných, angažovaných a různorodých pracovníků a na vytváření podpůrného a inkluzivního pracovního prostředí.

Stavebnictví a výroba stavebních materiálů historicky patří mezi obory s převahou mužů. Nicméně, ve společnosti Xella se nám daří prolomit tento stereotyp a ženy se u nás aktivně angažují na všech úrovních – od výroby, přes logistiku, technické poradenství až po prodej. Vytváření podpůrného a inkluzivního pracovního prostředí považujeme za jednu z našich klíčových priorit. Naše snaha o rovnost a inkluzi je nepřetržitá a neustále hledáme způsoby, jak tyto hodnoty dále posilovat ve všech segmentech naší činnosti.

Inspirativní je v tomto směru rozhovor, který jsme uspořádali se čtyřmi ženami z výrobního závodu společnosti Xella v Horních Počaplech u Mělníka. V jeho průběhu se tak sešla pestrá skupinka žen s různými životními příběhy.

U jednoho stolu se spolu setkaly Petra Cleary, Brand Manager společnosti Xella, Jarča Nekudová, která působí v Xelle 38 let, začínala jako jeřábnice na velkém jeřábu, pracuje také jako řidička vysokozdvižného vozíku a má opravdu mnoho zkušeností jak z výroby, tak i s administrativou a komunikací na odbavení. Martina Fixlová, která letos dovrší 35 let v Xella a v současnosti pracuje na expedici i jako operátorka balicí linky, prošla celou výrobou, venkovním i vnitřním jeřábem. Hanka Svobodová, která je s námi 5 let a zastává pozici operátorky balicí linky, je zároveň proškolená i na práci na licí lince. Hanka přináší do Xelly jedinečný pohled, vycházející z jejích předchozích zkušeností. Před svým příchodem pracovala v prostředí, kde kolektiv tvořily výhradně ženy. Tato zkušenost jí nyní umožňuje porovnat dynamiku a pracovní atmosféru v ryze ženském kolektivu s inkluzivním a diverzifikovaným prostředím, které charakterizuje Xellu. Hanka tak má možnost porovnat přínosy a výzvy obou pracovních prostředí, což přispívá k širšímu pochopení hodnoty inkluzivity a diverzity na pracovišti. Její zkušenost potvrzuje, že práce v inkluzivním prostředí, jakým je Xella, podporuje pozitivní pracovní atmosféru, ve které se každý může cítit vítán a ceněn. Anna Makarenko je operátorkou balicí linky a v Xelle pracuje 3 roky. Důležité je však zmínit Aniččin příběh, kdy se při příchodu do nové země musela vyrovnat s mnoha výzvami včetně jazykové bariéry. Začínala na pozici uklízečky, jelikož jazykové omezení znemožňovalo jiné pracovní příležitosti. Avšak s podporou a pomocí svých kolegů a kolegyň se Anička nejenže rychle adaptovala na nové prostředí, ale také si vybudovala cestu k postupu. Díky své píli, odhodlání a podpoře ze strany týmu kolegů se jí podařilo vypracovat na pozici operátorky balicí linky.

Všechny tyto příběhy jsou svědectvím o síle odhodlání a důležitosti podpůrné pracovní kultury v Xelle, která umožňuje růst a rozvoj všem svým zaměstnancům bez ohledu na jejich původní výchozí bod. Tento rozhovor nejen osvětluje různorodé zkušenosti a pohledy žen pracujících v tradičně mužském sektoru, ale také představuje jejich cenný přínos pro společnost Xella.

Porovnání zkušeností nově příchozích pracovnic s rozličným zázemím a dlouholetých zaměstnankyň Xelly, které mají za sebou bohatou profesionální historii, nabízí pohled na dynamiku a vývoj pracovního prostředí v naší společnosti. Tento soubor perspektiv nejenže odráží šíři a hloubku talentů v rámci společnosti, ale také ukazuje, jak se Xella adaptuje a vyvíjí, aby vyhověla potřebám a očekáváním svých zaměstnanců.

Zatímco nově příchozí pracovnice mohou přinést čerstvé myšlenky a nové přístupy k řešení problémů, které obohacují inovační kulturu Xelly, dlouholeté pracovnice přispívají hlubokým porozuměním interních procesů, silným pracovním vztahům a kontinuitou, která je pro stabilitu a růst společnosti nezbytná. Toto spojení nových perspektiv s osvědčenými zkušenostmi vytváří synergetický efekt, který posiluje týmovou spolupráci. Díky tomu se vytváří pracovní prostředí, kde se cení učení a vzájemná podpora. To umožňuje společnosti nejen reagovat na současné výzvy, ale také se proaktivně připravovat na budoucí trendy a potřeby trhu. Rozmanitost zkušeností a pohledů tak představuje klíčový prvek strategie Xelly pro udržitelný růst a inovaci.

Pamatujete si ještě na vaše začátky?
Jaruška: Já když jsem přišla první den do práce, to mi bylo 22 let, tak se mi tady vůbec nelíbilo. Asi to bylo novým prostředím, navíc jsem tady nikoho neznala. Ale brzy jsem si zvykla. A letos je to už 38 let, co tady pracuji.

Martina: Já jsem nastoupila v 23 letech a začala jsem pracovat na expedici. Brzy jsme si Jaruškou potykaly. Jezdila jsem na jeřábu, to mne bavilo, ale bála jsem se té výšky. Sice jsem neměla předtím žádné zkušenosti s jeřábem, ale bylo tady hodně lidí, kteří nás zaučovali. Je to už dávno, dnes už si přesně nepamatuji, jestli to zaučování trvalo tři týdny nebo měsíc, ale zvládla jsem to. Po roce jsem pak odešla na mateřskou. Po třech letech jsem se vrátila a začala jsem pracovat ve výrobě na směny, tenkrát to jinak nešlo. Ale vzala jsem to a od té doby jsem tady. Pokud to dobře počítám, tak je to 35 let.

Hanka: Nastupovala jsem brzy po nemoci, věřila jsem, že zvládnu vše, co bylo potřeba, ale přišla odstávka, což mi ten začátek zkomplikovalo. Byla jsem z toho všeho docela nervózní. Ale během té odstávky byli všichni kolegové a kolegyně v práci, tak jsem měla možnost se seznámit se všemi, potykat si, což mi moc pomohlo. Byla jsem zvyklá na ženský kolektiv a nevěděla jsem, jaké to bude tady v převážně mužském kolektivu. Ale rychle jsem si zvykla.

Jak jste se vlastně dostala do Xelly?
Anička: Přestěhovala jsem se do České republiky z Ukrajiny a hledala jsem práci. Jazyk jsem neuměla, tak jsem začala pracovat jako uklízečka. Postupně jsem se naučila i češtinu. Práce uklízečky mi nijak nevadila, i když jsem manuálně pracovat zvyklá nebyla. Navíc u nás se na tuto profesi lidé dívají často přes prsty, tady u vás to většina lidí vnímá jinak a ví, že každá práce je důležitá a potřebná.

Jak se vám ženám pracuje v týmu, kde jste v menšině?
Hanka: Ve srovnání s čistě ženským kolektivem je to o hodně lepší.

Jaruška (se smíchem): Já nevím, vždy je to o lidech, se kterými člověk dělá. S někým se jen pozdravíte, k někomu máte blíž. Vždy je to lepší, když kolektiv drží při sobě a člověk v něm má lidi, se kterými si rozumí.

Anička: Já jsem se moc bála, ale Hanka mi pomohla. Rozuměla jsem, ale neuměla jsem mluvit. Všichni kolegové mi moc pomáhali.

Změnila se za dobu vaší práce podoba závodu?
Martina: Hodně, teď je to výrazně hezčí, uspořádanější a čistší. Změnilo se i zázemí pro nás, šatny a další prostory. Ale jak tenkrát, tak i dnes nám hodně pomáhali chlapi, vždy na nás byli hodní.

Jaruška: Měli jsme možnost vidět výrobu ve všech výrobních závodech a potkat se s lidmi z ostatních závodů. Bylo vidět, že modernizované jsou všechny závody jak u nás, tak i na Slovensku.

Pracujete už ve Xelle dlouho, to se už vaše práce stala asi součástí vašeho života?
Jaruška: Čas strašně letí, ty desítky let utekly opravdu rychle. Dnes si neumím představit, že bych šla někam jinam. Jsme spokojené, a i když bychom to měly do jiné práce o trochu blíž, tak nemáme důvod práci měnit.

Anička: Já jsem tady tři roky a připadá mi to jako rok. Dnes jsem tady ráda, umíme si navzájem poradit a ani já bych neměnila.

Co s odstupem času vnímáte jako největší změnu ve vaší práci?
Martina: Pro mne asi při změně náplně práce to papírování, ale kolegyně mi v tom moc pomohla. Takže jsem to nakonec díky její pomoci zvládla.

Jaruška: Pro mne bylo náročné zvyknout si na kontakt s lidmi. Dříve jsem byla „zahrabaná“ do papírů a komunikovala jen s několika nejbližšími kolegy a nadřízenými, ale musela jsem se naučit mluvit a jednat s širším okruhem lidí, což zpočátku nebylo snadné.

Na které silné okamžiky z vaší práce si dodnes pamatujete?
Jaruška: Já jsem ve firmě z nás čtyř nejdéle a zažila jsem tady za ty desítky let několik pracovních úrazů, na to člověk nikdy nezapomene. Ale od takových věcí raději pryč. I když i dnes jsou tady místa a profese, kdy lidé musí být opatrní. Pravidla bezpečnosti práce jsou však nyní úplně jiná a každý moc dobře ví, že je potřeba je dodržovat.

Martina: Byla jiná doba, řadu věcí nikdo neřešil, dnes se dbá o všechny detaily jako jsou pracovní boty či oblečení, to se nedá srovnávat. I to povědomí je jiné, všichni víme, že na sebe a své kolegy musíme dávat pozor. Dříve někteří vnímali pravidla bezpečnosti práce jako omezení či nepříjemnost, dnes už je bereme jako běžnou součást každé pracovní směny.

Jak lidé ve vašem regionu vnímají spojení značek Xella – pórobeton – Ytong. Umí rozlišit, kdo je zaměstnavatel a co vyrábíme?
Hanka: Když jsem se o tom bavila s našimi známými, přesné umístění výrobního závodu neznají, ale ví, že se u nás vyrábí bílý stavební materiál.

Martina: Moji známí se zase diví, že pracuji ve Xelle ve stavebním průmyslu a zajímá je, kde a co tam dělám. Ženy ve výrobě a v obchodě se stavebními materiály nejsou pro ně tak běžné jako muži, kteří v našem oboru převládají.

Mohu vás ujistit, že dnes to není žádná výjimka, že i v obchodních a technických týmech Xella CZ a Slovensko jsou ženy velmi silně zastoupeny.

Martina: Vždy záleží na schopnostech, někdy je to i o příležitosti. Já bych třeba nikdy nevěřila, že začnu jezdit ještěrkou, toho jsem bála. Dobré je, že dnes už to tak lidé neberou, ženy dělají řadu věcí, které dříve dělali jen chlapi. Ženy jsou většinou i víc opatrnější.

Anička: Musela jsem zvládnout nejen úplně jinou práci, ale i nový jazyk a šlo to. Dnes už pracuji jako operátorka balicí linky a jsem spokojená, že jsem češtinu i novou práci zvládla.

Zajímalo by mne, jak vnímáte spojení výroby našeho stavebního materiálu s jeho uplatněním? Je nějaká stavba nebo lokalita, o které víte, že se na ní staví z Ytongu?
Jaruška: Já ráda cestuji a často stavby z našeho materiálu potkávám. Viděla jsem domy z Ytongu na Kypru, v Řecku, Turecku a dalších zemích.

Martina: Vím, že z Ytongu jsou i rodinné chaty u jezera Katlov. A líbí se mi také aktivity, které tam pro rodiny a děti pravidelně organizuje rybář Jakub Vágner.

Petra: Z Ytongu je navíc historicky postavená vlastně „polovina“ Prahy, náš materiál je použitý v mnoha bytových domech i nebytových stavbách, z těch nepřehlédnutelných si vzpomenu například na Tančící dům, Fórum Karlín, V-Tower, mohla bych jmenovat mnoho dalších… na Slovensku se materiály Xella úspěšně uplatnily na stavbě prvního 45patrového mrakodrapu na Slovensku Eurovea Tower.

Jaruška (se smíchem): Tak to asi musí být dobrý materiál!

Na závěr bych se chtěla zeptat na vaše plány do budoucna.
Jaruška a Martina (opět se smíchem): Vydržet až do konce.

Hanka: Dostavět barák z Ytongu, vychovat aspoň dvě děti a dál pracovat. Chci se určitě vrátit, je to tady bezproblémová práce, i když ve výrobě.

Anička: Jsem tu teď spokojená…

Moc děkuji za váš čas a příjemný rozhovor, věřím, že se nevidíme naposledy. Vždyť letos nás čekají oslavy padesátin vašeho závodu, to bude skvělá příležitost.